Po prvom rozhovore: (https://www.nazor.info/jiri-grygar-je-vesmir-svojou-krasou-a-svojimi-zakonitostami-dielom-z-ktoreho-mozeme-vytusit-dokonalost-jeho-tvorcu/?) s najvýznamnejším českým astronómom a astrofyzikom RNDr. Jiřím Grygarom, CSc. prinášame jeho pokračovanie, tentokrát na tému čiernych dier. O čiernej diere sa hovorí ako o časti časopriestoru, ktorá má tak silné gravitačné pole, že z nej nemôže nič uniknúť, ani svetlo. Ale kde skončia všetky častice? Jedna z teórií hovorí, že všetko, čo čierna diera pohltí sa dostane von na jej druhom konci, kde je biela diera. Dôvodom jej pomenovania je, že je úplným protikladom čiernej diery. Nepohlcuje, ale vymrští všetko, čo čierna diera pohltila. Iná teória hovorí, že ak by sa človek naozaj dostal do čiernej diery, nemohol by sa už vrátiť do vesmíru, ale pokračoval by v inom paralelnom vesmíre.
Vyššie spomínané dve teórie nemusia byť ani zďaleka protikladné. Fyzici sa domnievajú, že čierna diera môže slúžiť ako most do inej reality. Ale ak je v čiernej diere všetko obrovskou silou pritiahnuté, ťažko by z nej mohlo vyjsť niečo v pôvodnom stave…
Ve vesmíru rozlišujeme tři typy černých děr. Prvními prokázanými typy jsou hmotné hvězdy, které na konci svého aktivního života se zhroutí gravitací na velmi malé objekty, které jsou od vnějšího vesmíru oddělené tzv. Schwarzschildovým poloměrem. Jsou to hvězdy, které mají na konci svého života hmotnosti vyšší než 4- až 5-násobky hmotnosti Slunce. Platí jednoduché pravidlo, že když známe hmotnost hvězdy těsně před zhroucením v jednotkách hmotnosti Slunce, tak po zhroucení bude poloměr černé díry rovný trojnásobku hmotnosti dané zhroucené hvězdy. Například hroutící se hvězda o hmotnosti 7 sluncí bude mít jako hvězdná černá díra poloměr 21 km. Pak jsou zatím velmi málo prozkoumané intermediální černé díry o hmotnostech vyšších než tisíc Sluncí a méně než 100 tisíc Sluncí. Naproti tomu ve vesmíru pozorujeme, že v centru většiny galaxií se nacházejí černé veledíry o hmotnostech od 1 milionu Sluncí až do cca 15 miliard. Dosud pozorované největší veledíry mají proto poloměry 45 miliard kilometrů, což představuje asi 10 % rozměru naší Sluneční soustavy. V centru naší Galaxie (Mléčné dráhy) se nachází veledíra o hmotnost něco přes 4 miliony Sluncí, takže její poloměr je jen 12 milionů kilometrů. Je prakticky jisté, i když se to nedá pozorovat, že po průletu jakékoli hmoty dovnitř Schwarzschildova poloměru, se jakákoliv hmota promění velkou destrukcí bez ohledu na to, jak vypadala před průletem tou hranicí. Zatím nikdo neví, jak hmota ve vnitřku černé díry i veledíry vypadá. Je velmi málo pravděpodobné, že by existovala cesta, jak z černé díry uniknout do bílé díry, která by naopak veškerou hmotu zase vyvrhla někam jinam. Spíše je pravděpodobné že každá černá díra se nakonec zpátky vypaří do vnějšího vesmíru, ale ty časy jsou gigantické, řádově 1075 roků.
Je zobrazenie čiernej diery vo filme Interstellar (Interstellar Black Hole – YouTube a Interstellar – cosmic travel – 4K HDR – YouTube) reálne? Mohli by ste obrázky stručne popísať?
To se popsat nedá, je to pouhá kulisa, která nemá oporu ve vědě.
Ano, tento model je dosti realistický. Černá díra je skutečně černá, nic nevyzařuje, ale vnější materiál padající do díry musí nejprve mnohokrát oběhnout vnější oblastí kolem černé díry, než si ho díra slupne. Kolem černých děr se v rovníkové rovině nachází svítící disk materiálu, který postupně po dlouhém kroužení do díry spadne. Černé díry rotují kolem své osy rotace dosti vysokou rychlostí, takže proto se musí materiál dostat do okolí rovníku černé díry, aby odtamtud mohl do díry spadnout.
V súvislosti s čiernymi dierami sa hovorí aj o zakrivení časopriestoru? Ako si to môžeme predstaviť? Čo to vlastne je?
My jsme zvyklí na euklidovskou geometrii s třemi na sebe přesně kolmými osami souřadnic. Silná gravitace v okolí černých děr však tyto osy zakřivuje, takže to vypadá jako v zrcadlovém bludišti na pražském Petříně.
Ak je časopriestor v blízkosti čiernych dier zakryvený, bolo by teoreticky možné ho použiť ako skratku?
Časoprostor se zakřivuje i u Slunce, ale žádná zkratka z toho nevyplývá. Vlastně u každého hmotného objektu se časoprostor zakřivuje, ale to zakřivováni je u menších hmot zanedbatelné. Pouze jako spekulace by se dalo uvažovat o zkratce, pokud by existovaly bílé díry propojené velmi úzkým hrdlem s černými děrami. Potíž je v tom že průměr hrdla je asi 10-35 metru, takže se tomu říká červí díra, kterou se může propasírovat jenom kvantový červ. Zatím není žádný důkaz, že bílé díry vůbec existují.
Podľa wikipédie je horizont udalostí: „vo všeobecnej teórii relativity hranicou v časopriestore, za ktorou udalosti nemôžu ovplyvniť vonkajšieho pozorovateľa“. Ako je vôbec niečo také možné?
Jak známo, obecná teorii relativity praví, že nelze překonat rychlost světla ve vakuu. Z černé díry se tedy žádná částice nemůže dostat ven, protože ani rychlost světla nestačí na její výstup do vnějšího vesmíru, který proto nemůže ovlivnit vnějšího pozorovatele.
Aké by bolo vnímanie času v čiernej diere? To, čo by sa javilo vonkajšiemu pozorovateľovi ako okamih, javilo by sa tomu v čiernej diere ako celé veky?
Nevíme, jak probíhá čas uvnitř černé díry.
K Zemi najbližšia čierna diera je vzdialená 25-tisíc svetelných rokov a je 4,3 miliónkrát ťažšia ako Slnko. Pohltí nakoniec našu slnečnú sústavu?
Toto není nejbližší černá díra, je to právě ta veledíra v centru naší Galaxie. Dnes už známe desítky černých děr, které mají hvězdné hmotnosti od 5 do 15 Sluncí, které jsou daleko blíž, ale žádná z nich nepředstavuje sebemenší hrozbu pro naší sluneční soustavu. Všechny tyto objekty jsou od nás vzdáleny minimálně tisíc světelných roků, a na tuto vzdálenost jsou naprosto neškodné.
Myslíte si, že procesy rozkladu všetkého, čo sa dostane do čiernej diery by mohli mať za následok aj deštrukciu samotnej ľudskej duše?
Jelikož je lidská duše nehmotná, nevztahují se na ni fyzikální zákony. Ale koho by napadlo, aby spáchal sebevraždu zakoupením letenky na nejbližší černou díru, která je od nás vzdálena asi tisíc světelných let. Kromě toho by sebevrah musel užívat po celou dobu letu nějaký elixír, aby se mohl dožít minimálně 20 tisíc let.
